Princ by asi nejraději vrátil čas do lepších dní francouzského herního velikána. A není sám. Tenhle věk už ale nejspíš pominul.
O tom, že francouzské herní studio Ubisoft není zrovna v největší oblibě své historie (jak u hráčů tak recenzentů) víme už dost dlouho. To není žádným tajemstvím. Bez ohledu na opravdu zářivé a drahé klenoty, kterými nás obdarovali za celých čtyřicet let své existence.
Kdo nikdy nehrál alespoň jeden díl Raymana, Assassin¨s Creed, Prince of Persia, Splinter Cell, Watch Dogs, Far Cry, Just Dance… se nemůže nazvat hráčem. A to zmiňuji jen těch pár největších sérií dnešních dní. Nezapomeňme na desítky, možná stovky, úspěšných her, za kterými Ubisoft stál jako vývojář, v jiných případech „pouze“ jako vydavatel, a uspěl. Ne nadarmo si dlouhé roky drželi pozici nejúspěšnější a také nejpopulárnější evropské herní společnosti.
Tyhle časy jsou ale opravdu pryč. Ubisoft mezitím vytvořil pavučinu mnoha svých herních divizí po celém světě, nacpal do každé hry miliony, sázel spíše na kontroverznější rozhodnutí, například raději velkou prázdnou mapu než-li malou, zaplněnou obsahem (i když tady chápu, že se může jednat o věc názoru, a stálo by za to, o tom napsat speciální článek), ale přestal se starat o jednu důležitou věc, na kterou přitom herní byznys stojí. O zábavu.
Každá další jejich hra je prostě větší a krásnější. Ale ve výsledku jsou si hodně podobné a hlavně stejně generické a prázdné. Vzpomeňme si, jakou naději vkládali francouzští vývojáři (a upřímně i většina hráčů) do Avatar: Frontiers of Pandora a Star Wars: Outlaws. A výsledek? Krásné hry, ale podle většiny recenzí, herních webů i hráčů, zapomenutelné a nezáživné.
A hlavně, jak sám Ubisoft přiznal, nevýdělečné. I když Avatar nějakou tu částku do kasičky ještě nasypal díky momentálnímu filmovému dobrodružství Jamese Camerona Avatar: Oheň a popel, nelze neříct, že hra byla prodejním zklamáním. A když prodělala i Star Wars v otevřeném světě? A určitě ne kvůli nepopulárnosti značky, je průšvih na světě.
A teď k tomu hlavnímu. Ubisoft už na nepřízeň hráčů a hlavně skutečnosti, kdy každá z jejich velkých her se pohybuje v červených číslech, musel nějak reagovat. A reagoval tak, jak jsme sice u AAA studií zvyklí, ale nikdy to nevidíme rádi. V první řadě masivním propouštěním zaměstnanců. To došlo tak daleko, že odejiti byli i zaměstnanci z francouzské pobočky, která byla dlouhodobě považována za nejstabilnější. Ne že by se odchodům dříve nevyhnula.
Další na řadě jsou odklady her, se kterými jsme si měli užít zábavu už prakticky každou chvíli. Většina těchto her sice nebyla zatím oznámena, ale byly téměř za rohem. A podle spekulací, jedna z těchto odložených her je i veřejné tajemství: remake Assassin’s Creed IV: Black Flag.
A pak zde máme samozřejmě zrušené hry. Ubisoft si totiž díky mnoha svým studiím a armádě zaměstnanců mohl dovolit vyvíjet projekty na mnoha frontách, a tak zrušených her je rovnou šest. Jsou mezi nimi nějaké nové značky, které tedy podle mě Ubisoft přitom potřebuje jako sůl, ale chápu, že by to pro ně byl risk. Jistější je si udržet pro tuto chvíli fanoušky už zavedených sérií.
Tou však nejviditelnější obětí téhle čistky se bez pochyb stal remake titulu Prince of Persia: The Sands of Time. Původní titul, postavený na slávě originálních her Jordana Mechnera, (první titul je už z roku 1989, taky se teď cítíte tak staří jako já?) z roku 2003 se stal naprostou senzací. Dalo by se říci, že ve své době definoval herní svět a inspiroval mnoho dalších studií, od Ameriky až po Japonsko, jak přistupovat k herním mechanismům a gameplayi. A netřeba zmiňovat, že právě i první díl Assassin’s Creed vycházel právě z Prince a měl původně být dalším jeho pokračováním. Remake hry byl nicméně oznámen už v roce 2020, aby poté prošel restartem (nutno říci, že i kvůli nelibosti hráčům k nové podobě grafiky a dalším věcem) a nyní jsme se tedy oficiálně dočkali jeho úplného pohřbení.
A jestli jste stále fanoušci Prince, nesmutněte, menších her s ním vychází stále dost (The Rouge Prince of Persia nebo Prince of Persia: The Lost Crown). Jen v těch větších, tříáčkových a 3D vodách, jej asi hned tak nenajdeme. Nezbývá než doufat, že se Ubisoft opět postaví na nohy a poučí se z těch minulých neúspěchů.
A pokud ne, třeba zde budou další případy propuštěných zamětnanců, kteří se dají dohromady a vytvoří herní zážitky roku, jako byl loni Clair Obscur: Expedition 33. Tak jako tak, to snad bude pro nás, hráče, jasná výhra.
