Preview Last Train Home

Mám rád hry, které vloží fiktivní příběh do reálných historických událostí. Ještě víc mám ale rád vývojáře a scénáristy, kteří vytvoří příběh tak uvěřitelný, že v podstatě není možné určit, zda příběh je nebo není smyšlený. Last Train Home podle mého spadá přesně do této kategorie. Ačkoliv příběh Československých legionářů putujících napříč Ruskem je založen na reálných denících jednoho z legionářů, nejedná se o přesnou adaptaci. Ale poznáte, ve kterých částech si studio Ashborne Games přikrášlilo nebo rovnou vymyslelo některé z dobrodružství, do kterého vaši četu pošlete? Já určitě ne.

Dlouhá cesta domů

Od Brněnského studia Ashborne jsme prozatím viděli pouze jednu hru a to Comanche, na jehož vývoji se podíleli spolu se studiem Nukklear. Ačkoliv Ashborne zůstali u válečné tématiky, arkádovou střílečku z kokpitu vrtulníku v Last Train Home nečekejte. Naopak zařadit hru do jednoho žánru je téměř nemožné, najdeme zde totiž kombinaci strategie, RPG a survivalu. Ačkoliv se většinu snažím přirovnávání v preview a recenzích vyhnout, ze hry určité inspirace místy přímo číší. V některých momentech jsem nemohl přestat myslet na hry od 11 bit Studios – This War of Mine a Frostpunk. V akčnějších částech naopak hra velmi připomíná klasiku Company of Heroes. A když přijde na řadu management vašich svěřenců, nemohl jsem se zbavit vzpomínek na Xcom. Když ale říkám inspirace, myslím to v nejlepším slova smyslu. Last Train Home ani jednu zmíněnou hru nevykrádá, pouze používá systémy, které nevidíme ve hrách často a pamatujeme si je hlavně právě díky těmto hrám.

Hra začíná koncem první světové války. Napříč Ruskem zuří ale nová válka, občanská. V tomto chaosu se ocitá i naše skupinka legionářů, kteří netouží po ničem jiném než se ve zdraví vrátit domů. V tom jim pomůže parní vlak vybaven dělem, skladem a několika cestovními vozy. Ačkoliv každý z vojáků má vlastní, více či méně vypracovaný charakter, i samotný vlak se stane jednou z hlavních „postav“ na této cestě. Vlak je vaší jedinou nadějí na cestu domů, drží vaše bratry a sestry ve zbrani v teple při cestě krutou Sibiřskou zimou, uchovává cenné suroviny v suchu a když jde do tuhého, sešle výbušnou zkázu na hlavy nepřátel v přesile. Vlak ale potřebuje péči, jelikož na cestě utrpí ne jednu poruchu či jinou formu poškození. Také je nutné jej doplnit o kamna, lepší zateplení, efektivnější spalování nebo silnější plátování pro případ přepadni. Možná začínáte chápat proč jsem si při hraní vzpomněl na This War of Mine a Frostpunk.

Vlakem cestujete napříč „světem“ hry, pokrytém ikonami různých zajímavých míst, kam můžete vyslat své svěřence na průzkum či splnit úkol. Vzhledem k tomu, že každý legionář má specifické vlastnosti, je rozumné uzpůsobit složení vyslané čety danému místu. Například k jezeru se hodí vyslat lovce, jelikož nachytá více ryb. Čekají na vás také lesy, opuštěné vesničky, malá městečka, kde bude možno obchodovat, a neposlední v řadě jsou také nepřátelské tábory, ve kterých dojde na boj a loupení surovin. Vlak je možno v podstatě kdykoliv zastavit, několik legionářů (později i několik samotných čet) vyslat na průzkum těchto lokací, zatímco své dělníky zaúkolujete opravou a vylepšením vlaku. Musím říct, že mě tato herní smyčka nadchla. Každá nová lokace znamenala přinejmenším trochu jídla a tím zesílení světla naděje na delší přežití. Stejně jako mým legionářům, i mě při plnění těchto malých událostí a úkolů stoupala, nebo naopak místy klesala morálka.

Systémy, souboje a slovo závěrem

Kromě morálky se ale musíte starat o zdraví a energii vašich legionářů. V podstatě každá aktivita, do které se pustí stojí nějaké množství energie a unavený legionář pracuje pomaleji, hůř a hrozí mu i zkolabování. Stejně tak zraněný voják, ačkoliv v bitvě dostane rychlou pomoc od jednoho z mediků, potřebuje po souboji pořádnou péči. K té můžete využít lékárničku či služeb doktora, kteří se vyskytují v některých městech, kterými budete projíždět.

Samotné bitvy pak probíhají v reálném čase na menších mapách. Hráč má na povel každého legionáře a je jen na vašem uvážení, zda zvolíte pomalý, taktický postup, při kterém využijete možností posílat válečníky do krytu, prozkoumávat okolí dalekohledem a přepadávat nepřítele ze zálohy, nebo jestli na ně pošlete celou četu najednou a budete doufat. Vhod také určitě přijdou místy se vyskytující hnízda vybavena velmi silným kulometem. To s sebou samozřejmě dál táhnout nemůžete, ale jedna taková zbraň může zvrátit vývoj momentálně probíhajícího souboje. Oba systémy teoreticky fungují, ten druhý je ale mnohem nákladnější. Kromě surovin jako jídlo a dřevo na opravu vlaku totiž legionáři potřebují i samotné kulky, granáty a lékárničky. Ani jednoho nemají nazbyt. Pokud však půjde opravdu do tuhého a nepřítel vás překvapí velikou přesilou, na pomoc může přispěchat posádka vašeho vlaku obsluhující dělo.

Obecný dojem z Last Train Home mám opravdu velmi pozitivní. Během hraní jsem několikrát narazil na pokles snímků za vteřinu, ale vzhledem k tomu že jsem hrál v podstatě beta verzi hry, vývojáři snad mají ještě dost času si s tímto problémem poradit. Mimo to nemám v tuto chvíli hře co vytknout. Nabízí výbornou atmosféru, povedený Československý dabing, velmi zábavnou hratelnost a opravdu jsem si užil, jak do sebe různé systémy hry zapadají. Jako třešničku na dortu musím zmínit skvělý soundtrack který vystihuje jak dramatické momenty plné nebezpečí, tak nadějné melodie symbolizující víru legionářů ve šťastné zdolání jejich dlouhé, strastiplné cesty. Pokud vás tedy hra zaujala, můžete si ji nyní vyzkoušet díky demo verzi na platformě Steam. Last Train Home pak vychází 28. listopadu.

X