Před pár dny se na Steamu objevila tahle nenápadná indie hororovka DeathOmen. Jelikož pro mě horor a indýčko představují stejně lákavé kombo jako černá káva a jablkový koláč (Rest in power David Lynch) a venku je hnusně, jala jsem se instalovat.
Agorafobie a hot dog za $20
Na začátku hry se probouzíme v útulném pokojíčku, který můžu jen závidět. První věc, kterou po protažení prstíků u nohou musíme udělat, je pustit počítač. Not very healthy is it. Domovská obrazovka nám nabídne přenos z kamer rozmístěných po domě a e-shop, ve kterém si můžeme koupit léky, hot dog za $20 (wtf) a svítilnu. Nemáme ani zatím ani kačku, tak si o párku v rohlíku můžeme nechat jen zdát. Vydáváme se na průzkum a po bytě nacházíme poznámky, které nám vysvětlují, že máme amnézii, agorafobii a další psychické trable. A taky pracujeme z domova jako hlídači kamer v blíže nespecifikovaném kancelářském objektu. Když nemáme léky, tak blázníme. Když máme hlad tak taky blázníme – protože když máš hlad, nejsi to ty! No a na jídlo i léky si musíme vydělat, že. Tak se přesouváme do pracovny, kde naprosto nesmyslným klikáním vyděláme pár dolarů a objednáváme pikador a pilule.
Postupně se nám otevírají a zavírají části mapy, blikají žárovky a sem tam na nás vybafne strašák. Díky dalším poznámkách rozházeným po bytě zjišťujeme, že jsme v minulosti asi provedli něco nepěkného. To se nám nakonci hry i potvrzuje v rámci velkého finále.
Celý gameplay trvá zhruba hodinku a to bohatě so stačí.
Walking simulator nebo náhodné seskupení kliků
Hra obsahuje hodně chození. Nahoru a dolů. Z leva do prava. Z kuchyně do sklepa. Ze sklepa na půdu. Až mě z toho permanentního držení wéčka začal prostředníček vypovídat službu. Jenotvárné trajdání pak střídá naprosto náhodné obsluhování kamer, které nemá pro příběh vůbec žadný přínos. Z úkolu klikni, co nejvíckrát na každou kameru než vyprší čas mi vystřelilo obočí tak vysoko, že jsme ho doma museli nahánět síťkou na motýly. Co se to děje. Nechápu.
Ani důstojný audiovizuál to nezachachrání
Naproti odflákle působícímu příběhu stojí poměrně povedený vizuál a práce se zvukem. Realistické textury a rozostření kamery, když se díváme za sklo nebo máme panický záchvat, jsou velmi povedeným aspektem hry. Stejně jako zvuk, který graduje ve své znepokojivosti, čím blíže konci se nacházíme. Bohužel mám trochu pocit, že dřevěné obložení dostalo více péče než zpracování samotných monster, která nás pronásledují. Vzhledem k tomu, jsem skromného názoru, že by měl tvůrce pro svůj další projekt opustit téma hororu a raději by se měl vrhnout na herní zpracování Kutila Tima.
Hodnocení redakce
Název hry: Death Omen
Vývojář: Jeff Winner
Vydavatel: CreativeForge Games
Žánr: Psychologický horor, first-person, walking simulator
Multiplayer: Ne
Platformy: Microsoft WIndows
Autor: Bětka
Celkový dojem
Znáte takové ty středověké malby psů, kde to vypadá, že malíř nikdy před tím psa neviděl? Tak takhle na mě působí DeathOmen. Hra sice nějak pracuje s hororovými principy, ale moc to nefunguje. Z jump-scares nedžampuji a nervydrásající je možná tak akorát nekonzistence příběhu a pochybné úkoly, které nedávají pražádný smysl. Indýčka mě baví a jsem většinou ochotná ledacos odpoustit, ale z tohoto počinu mám pocit, že je to jeden z mnoha titulů, které zapadnou ve škatulce kinda walking simulator/kinda horor/kinda blbost. Pokud toužíte po nenáročném leč děsivém zážitku, tak spíš než DeathOmen, doporučuji starou dobrou Amnesii nebo noční procházku po Palmovce
-
2Klady
Grafické zpracování assetů
Práce s hudbou a zvukem
Zápory
Nesmyslný, nepropracovaný příběh
Plochá atmosféra
Jednotvárný gameplay
