Christopher Judge, legendární představitel Teal’ca ze seriálu Hvězdná brána a Kratose v herní sérii God of War, se do České republiky podíval teprve podruhé, a to po dlouhých devíti letech. Že se mi dostane toho nesmírného potěšení a budu ho moci vyzpovídat v rámci Brněnského Comic-conu, jsem upřímně nečekala. Trochu se mi potí dlaně a mám pocit, že jsem zapomněla angličtinu i svou rodnou řeč. Utéct ale nelze, tak dopíjím svou třetí dnešní kávu a nechávám se vést do malé místnůstky, kde na pohodlné bílé pohovce již sedí Christopher Judge. Než mi sociální úzkost stačí podříznout achilovky, vstává a podává mi ruku. Navzájem se představujeme a nervozita je rázem pryč. Sympatický a žoviální herec svou dobrou náladou plní místnost až po strop. Nemáme moc času, tak rovnou vychrlím, co mám na srdci, a modlím se, ať můj hlas zní tak nepatřičně jen v mé vlastní hlavě.
Zajímá mě jedna věc: Teal’c nebo Kratos?
Těžko říct. Kratos existuje právě teď a musím říct, že je to nejlepší práce mého života. Je hrozně zvláštní, když si uvědomím, že Kratosem jsem déle, než jsem byl Teal’cem. Ve Hvězdné bráně jsem hrál jedenáct let. Na God of War pracuji teď již třináctý rok. Teal’c pro mě je už asi věc minulosti. Ačkoliv pro mě tahle role stále mnoho znamená.
Dalo by říct, že jsou si obě role vlastně v lecčems podobné, co myslíš?
Určitě. Největší podobnost vidím ve vztahu k rodině. Teal’cova největší motivace byla osvobodit svého syna. Kratos se zase snaží učinit svého syna lepším. Nechce, aby si procházel tím, čím si prošel on sám. Čím se od sebe ale liší, je jakýsi primární vztek – určitá agresivní energie, které je Kratos plný. Ta Teal’covi chybí. On je naopak velmi klidný a rozvážný ve svých činech. Kratos totiž neměl v životě otcovskou roli, od které by se mohl učit. Od začátku pro něj bylo jen přežití a boj. Teal’c měl větší štěstí, jelikož měl mentora – Bra’taca.
Vnímáš rozdíl mezi filmovou a herní rolí?
Ani ne. Musím stejným způsobem pracovat na charakteru, kterým se mám stát. A jak pak bude tato moje práce zachycena, to mi je ve výsledku jedno. V herním prostředí se točí stejně jako ve filmu. Kamery jsou všude stejné. Jediné, co je vlastně trochu rozdílné, je tempo, jakým se postupuje. Zatímco u filmu se často dlouho čeká, než přijde tvoje scéna, tady to všechno jde rychleji. Scény nejsou tak dlouhé a točí se toho více najednou a možná trochu systematičtěji? Takže vlastně ano. Rozdíl tam je, a vzhledem k tomu, že nemusím zabíjet tolik času na place, než přijdu na řadu, je pro měherní natáčení příjemnější.
A co diváci versus hráči?
Možnost zažít si příběh interaktivně a opravdu se do něj položit je nesmírně důležitá a cenná zkušenost. Ve hře si člověk udělá mnohem hlubší vztah k charakteru, za který hraje, stejně jako k dalším postavám. Takovou míru napojení na fiktivní charakter v televizi mít nemůžete. Když se na něco jen díváte, nemůžete tam dát kus sebe samého.
Hrál jsi God of War? Nebo hraješ vůbec hry?
Nejsem úplně nejmladší. Moje palce nejsou tak hbité jako dříve a mé děti se mi smějí, když mě vidí hrát. Tak jsem toho radši už nechal. Ale mohl jsem sledovat svého nejstaršího syna, jak God of War hraje sedm dní v kuse. Víš, nemám bohužel s dětmi úplně ideální vztah. Komplimenty za mou práci mi nikdy nedávali. Je to pro ně zaměstnání jako každé jiné. Je nutné říct, že na střední škole se potkávali s dětmi opravdových celebrit – syn Willa Smithe nebo děti Lionela Richieho. Takže táta pro ně nikdy nebyl něco speciálního. Ale poté, co můj syn dohrál God of War, plakal. A řekl mi, že je to nejlepší hra, kterou kdy hrál. To pro mě znamená strašně moc. Ani slovy nelze popsat, jakou hodnotu pro mě osobně má God of War v tomto ohledu.
Douglas Christopher Judge (*13. října 1964)
Americký herec a rodák z Los Angeles, Kalifornie se proslavil zejména jako první svobodný jaffa Teal’c v kanadském seriálu Hvězdná brána. V současnosti ztvárňuje postavu Krata v herní sérii God Of War. Kromě jeho nejznámějších rolí se objevil také v seriálech MacGyver, Final Space, Star Gate – Atlantis nebo He-Man and the Masters of the Universe.
