Konec světa. Padající Měsíc. Nedokončený hovor a téma zármutku.
To všechno se objevilo v prvních 90 minutách strávených ve hře Schrödinger’s Call.
Vizuální novela plná existenciální krize přitahuje vynikajícím audiovizuálem a skvěle napsaným příběhem.
Příběh je vyprávěn skrze Mary, která je jakousi spojkou mezi bytostmi na pomezí života a smrti. V první epizodě šlo o propojení matky se synem po určité tragické události. Ano, řečeno velmi zjednodušeně, ale proč potenciální hráče ochuzovat o zážitek?
Co se týče hratelnosti, „hádanky“ jsou banální a hra vás spíše vede. Jedná se o vizuální novelu a je nutné na to během hraní nezapomínat.
Silnou stránkou hry je výborně zpracovaný audiovizuál. Ve hře se objevilo několik silných momentů, které ve mně zanechaly stopu právě díky souhře vizuálních efektů a vhodného hudebního doprovodu.
Věřím, že některé hráče odradí pasivita, kterou během hraní mohou zažívat. Neočekávejte složité puzzle ani výrazný vliv na děj.
Mnoho her tu a tam uteče od hlavních témat a výsledkem je neucelený zážitek. Schrödinger’s Call je však povedenou vizuální novelou, mající na paměti to, co chtělo být vyjádřeno. Tvůrci citlivě vystavěli zajímavý počin, který vás může donutit zapřemýšlet.
Doporučuji zájemcům o narativnější styl, ve kterém neočekávají akční gameplay.
Děkujeme za klíč!
