Svět ve hřeThe Last Caretaker zaplavila voda kam oko dohlédne a lidstvo prchlo ke hvězdám – jedinou nadějí na znovuzrození civilizace je poslední robotický Opatrovník. Právě za něj začínáte na opuštěné oceánské stanici a vaším úkolem je obnovit klíčové systémy, vypěstovat lidská embrya ze Seed Vaultů a vyslat novou generaci lidí do vesmíru.
Hra je v současnosti k dispozici v předběžném přístupu na Steamu. Už od úvodu zaujme melancholická atmosféra – prázdné rezavé plošiny trčící z moře, nostalgické rádiové vysílání z minulosti a pocit, že jste opravdu poslední na světe.
Survival a crafting
Jádrem hry je survival s craftingem plným technických detailů. Jako robot nemusíte řešit hlad či žízeň pro sebe, ale energie je vaší životní mízou – téměř každá akce vybíjí baterie ve vašem těle. Zároveň sloužíte i jako přenosná baterie: často se musíte zapojit kabelem do strojů či zbraní, abyste je napájeli vlastní energií. Hra nabízí tutoriály, ale i tak může být první průchod poměrně náročný pokud nehrajete survival hry často. Systém výroby a elektroinstalace je komplexní a snadno se může stát, že něco překombinujete – rozplánujete složitou síť kabelů či zařízení – a najednou zůstanete bez šťávy uprostřed nebezpečné oblasti. Baterie lze dobíjet nalezenými články nebo generátory, případně si vyrobit solární panely či větrné turbíny, ale vše vyžaduje suroviny a promyšlené zapojení.
Je dobré počítat s tím, že The Last Caretaker nevodí hráče za ručičku. Chybí tu NPC parťáci či výrazné nápovědy – spoustu věcí si musíte vypozorovat a naučit se metodou pokus-omyl. Pro fanoušky komplexních survivalů je to vítaná výzva, avšak méně trpěliví hráči by mohli začáteční obtížnost a nepřehlednost považovat za odrazující.
Svět jako jedno velké smetiště pokladů
Prozkoumávání světa je pomalé, ale opravdu zábavné. Oceán skrývá množství opuštěných plošin, vraků a zařízení, které můžete navštívit. Nadchne Vás, že téměř každý objekt v prostředí lze sebrat nebo rozebrat. Zrezivělé sudy, panely, potrubí – to vše můžete propracovaným systémem recyklace rozložit na základní suroviny (železo, guma, plasty apod.) a následně z nich vyrábět nové vybavení. Motto hry by klidně mohlo znít “Recycle, Reuse, Rebuild” – každá drobnost, kterou vylovíte nebo vyšroubujete z opuštěné stanice, se může hodit.
Autoři z malého finského studia Channel37 do hry zabudovali vysoký level detailů. Musíte řešit délku kabelů (mají omezený dosah a sami se navíjejí zpět), výkon generátorůzávislý na palivu či počasí a třeba myslet i na to, že solární panel v bouři prostě logicky nic nevyrobí. The Last Caretaker by se dal přirovnat k mixu Subnautiky a Satisfactory či Factorio. Pokud rádi bádáte nad tím, jak zapojit soustavu baterek, pump a strojů, budete v sedmém nebi.
Pomalé tempo
Plavba na vaší lodi mezi ostrovy trosek je pozvolná – loď sama je těžkopádná a naučit se ji řídit (zejména přesné kotvení u plošin) vyžaduje cvik. První hodiny strávíte v podstatě tím, že se rozhlížíte po moři, plánujete cestu k dalšímu bodu zájmu a opatrně manévrujete, abyste nenarazili do min či konstrukcí. To může znít monotónně, ale ve skutečnosti právě pomalost buduje napětí. Když slunce pomalu zapadá, neznamená to jen krásný výhled na oranžové nebe – noc je nebezpečná: s tmou přichází výrazný nárůst nepřátel. Hráč je nucen stáhnout se do bezpečí, rozsvítit reflektory a bránit se příšerám vylézajícím z oceánu.
Atmosféra osamělosti a odpovědnosti na vašich bedrech je všudypřítomná. Klidné momenty na vlnách, kdy slyšíte jen vzdálené hřmění a šum zařízení na palubě, střídají náhlé poplachy při bouři nebo útoku nepřátel. Zvukový doprovod je nenápadný; spíše podkresluje pocit opuštěného světa, než aby nabízel zapamatovatelnou melodii. Jde o ten typ hry, kde se přistihnete, že jste u ní proseděli 2 hodiny a moc jste se neposunuli, ale bavilo Vás to.
Boj a nepřátelé jsou zatím primitivní
I když hlavním lákadlem je budování a průzkum, nevyhnete se soubojům. Nepřáteli jsou podivní biomechanoidní tvorové a zbloudilé stroje. Zpočátku máte jen hasák na blízko – a upřímně, mlátit jím do beztvarých mazlavých příšer není příliš zábavné ani efektivní. Později získáte střelné zbraně, například elektrickou pušku, ale ty je nutné nabíjet připojením k zdroji (třeba k sobě samému či k externí baterii). Tato mechanika je zajímavá na papíře, v praxi však první zbraň vybije vaši baterii tak rychle, že sotva složí jednoho nepřítele. Boj je zatím slabou stránkou hry – střety postrádají dynamiku. Naštěstí jde většinou o vedlejší element a často se dá nepřátelům i utéct. Vývojáři navíc naslouchají komunitě a je možné, že soubojový systém ještě upraví.
Technický stav a přístupnost
Na PC hra vypadá velmi solidně: prostředí je detailní a efekty vody či počasí jsou působivé. Nečekejte grafickou revoluci – spíše čistě odvedenou práci v Unreal Enginu s důrazem na atmosférické nasvícení a nekonečnou mlhu opuštěného oceánu. Optimalizace podle recenzí na Steamu však zatím pokulhává. Uživatelé hlásí, že ke hraní je třeba výkonnější sestava; občas se projeví poklesy frameratu nebo drobné grafické glitche. Nic fatálního – autoři aktivně vydávají záplaty a The Last Caretaker se již od vydání (listopad 2025) zlepšil stabilitou. Je však nutné mít trpělivost, jak to u her v Early Access bývá, a raději častěji ručně ukládat (hra umožňuje ukládání kdykoliv přes terminál na lodi, automatický save tu nečekejte).
Přístupnost hry je dvojsečná. Na jedné straně potěší každého, kdo si stýskal, že moderní hry hráče přespříliš vodí za ruku – The Last Caretaker vám dá volnost a jen rámcové cíle, zbytek je na vás. Pocit objevování a učení se novým systémům je skutečně autentický. Na druhou stranu absence podrobnější nápovědy a zmíněná složitost může méně zkušené či sváteční hráče odradit. Hra cílí spíše na nadšence do survivalu a techniky. Také je dobré zmínit, že The Last Caretaker aktuálně nenabízí českou lokalizaci. Veškeré texty a dialogy jsou v angličtině (případně dalších světových jazycích), což může pro neangličtináře představovat bariéru, zejména kvůli porozumění příběhovým záznamům a funkci přístrojů.
Vývojáři stihli před koncem roku 2025 vydat první velký update a zatím se jim podle mě daří výborně zaujmout publikum, těším se až bude hra kompletní.
