Tak tu máme dalšího zástupce soulslike žánru, který by se rád usadil na našich konzolích a domácích počítačích, a s radostí ničil naše nervy a zkoušel naši míru příčetnosti. Má tento menší titul co nabídnout veteránům tohoto žánru, kteří při sebemenším leknutí automaticky dělají pět kotoulů vzad, ale i naprostým nováčkům? To si povíme v následujících řádcích. Nacpěte si zobák vonnými bylinkami, protože nejen mor nám tu bude zavánět…
A poslední budou první
Úvodem chci napsat, že MILUJU Dark Souls a celkově soulslike žánr. Moc dobře si pamatuji, jak před skoro deseti lety kamarád přitáhl Dark Souls 1 a my po práci nedělali nic jiného, než se snažili v té hře dostat aspoň za dalšího bosse. Ani nedokážu spočítat těch nervů a nadávek během našich herních seancí, ale když jsme porazili dalšího bosse, tak si sousedé museli myslet, že jsme vyhráli sportku, protože radost z vítězství byla nesmírná a hlasitá… A to je právě ten pocit, co vám nabídne pouze tento žánr. Nejste na začátku bájný Vyvolený, co má od začátku moc a osud ho vede k záchraně světa. V podstatě nejste nic, jen lejno na podrážce světa a svůj titul vládce si musíte tvrdě vydřít. I sebemenší křupan s vidlemi vám pár ranami ukáže, že jste opravdu ve wrong neighbourhood. Úspěch her od From Software samozřejmě inspiroval i ostatní herní studia, která se snažila vytvořit hru na podobných základech, ať už více či méně úspěšná. Bavily mě oba díly Nioh, bavil mě i menší titul Mortal Shell, a proto když byla možnost recenzovat Thymesii, věděl jsem že volání osudu člověk nemůže přeslechnout…
Rád bych vám víc napsal o příběhu hry, ale ono není moc o čem…V království Hermes lidé používali alchymii k léčení různých neduhů, od bradavic po impotenci. Jenže jak známe lidstvo, tak samozřejmě nemají ničeho dostatek, a s alchymií to začali tak přehánět, že v království nastala zkáza a ulice se zamořili nakaženými… V těchto těžkých časech se objevuje naše postava Corvus, který trpí ztrátou paměti a je jen na nás mu jeho vzpomínky pomoci získat zpět. Ve hře se nacházejí pouze tři lokace, které můžete zpětně navštěvovat, a dodělávat v nich menší úkoly. Bohužel lokace jsou pro tento žánr dost klasické. Hodně snadno se ztratíte, a až na pár odboček a zkratek jsou nezajímavé. Ale pojďme se podívat na to hlavní, a tím je soubojový systém
Hit and Run
Celkově bych Thymesii přirovnal takovému mixu Bloodborne a Sekira. Z prvního výše uvedeného si bere opravdu hodně, občas až moc… Jako stejný font, vážně? Takže jste vybaveni šavlí a dýkou, kterou většinou blokujete útoky nepřátel. Co ale musím pochválit, je zajímavý nápad na zraňování nepřátel. Svojí šavlí snižujete jeden ukazatel zdraví a nepříteli zůstává druhý ukazatel takzvaných wounds, čili zranění. Wounds musíte během krátké doby dalším speciálním útokem odstranit, jinak se nepřítel vyléčí, a vy musíte zase útočit šavlí. Ze začátku jsem byl nadšený, že boj není na jedno brdo, ale třeba u bossfightů je to občas frustrující. Když nepřítel rozjede dlouhé kombo a vy vidíte, že nemáte čas mu jeho wounds sebrat, tak jen naštvaně koukáte, jak se vesele léčí… Je tu naštěstí menší strom dovedností, který vám pomůže z těchto nepříjemných situací. Dovednostní body si rozdělíte přesně podle vašeho herního stylu, a jelikož je zde i alchymie, tak si můžete k lektvaru zdraví přidat i nějaký ten lístek či bylinku navíc. To má blahodárné účinky na váš útok či obranu.
Máte ale v rukávu i další vychytávku. Nabitým útokem můžete ukradnout schopnost nepřítele, a následně jí jednou použít, což zase rozšiřuje repertoár útočných možností. Občas i po poražení nepřítele z něj vypadne úlomek právě takové schopnosti, a když jich nasbíráte dostatek, tak se vám zpřístupní natrvalo, a vy se jí můžete vybavit na další souboje. Takže sečteno a podtrženo, souboje jsou zajímavé a rychlé a možností dostatek.
Teď to vykryju a... jsem dead
Na papíře tohle všechno zní dobře, bohužel realita je horší. Hře láme krk špatná optimalizace. Jako jo, vím že Xbox Series S není zrovna stroj od NASA, ale i Elden Ring mi jel na stabilních 60 FPS na režim výkonu. Nepřeju vám zažít tu frustraci, když se snažíte porazit posledního bosse, zatímco vám neustále dropují snímky… Tohle už není ten vztek, že vás boss nakopal do zádele, ale ten vztek, že vám hra sama hází klacky po nohy. Hlavně, když máte build na vykrývání útoku místo uhýbání, tak vás propady neskutečně budou vytáčet. Ono vlastně takové to prvotní nadšení nakonec skončilo u takové frustrace, že mi po dohrání zanechalo víc negativ než pozitiv. Thymesia není úplně špatná hra, jenže technické nedostatky a celkové zpracování ji sráží na kolena víc než obouruční meč jednoho otravného bosse. Rozhodně chápu, že udělat soulslike hru nebude dvakrát jednoduché, ale bohužel jako například u Diabla, laťka je nasazena hodně vysoko… Vynést nějaký rozsudek je pro mne opravdu těžké, na jednu stranu je vidět ta snaha vývojářů udělat kvalitní hru, ale na stranu druhou hra trpí spousty nedostatky a technickými chybami.
Celkový dojem
Originální nápad nakonec zrazuje špatná optimalizace a nedostatek obsahu
-
2.5Klady
Souboje
Možnosti boje
Zápory
Špatná optimalizaze
Nudné lokace
