Videohry simulující sportovní zážitky mají zvláštní místo na herním trhu. Často přinášejí jedinečnou možnost zhostit se role sportovní hvězdy a prožít napínavé momenty na poli, na kterém bychom se v reálném světě nikdy neocitli. Bohužel však existují i tituly, které se této výzvy chopí s menší vervou a naneštěstí se zaměří na kvantitu spíše než kvalitu. Jedním z nich je hra Tiebreak, která je zaměřena na tenis, ale její zpracování je na míle vzdálené od toho, co bychom od moderní sportovní hry očekávali.
Kariéra: Příběh, který za to nestojí
Herní režim kariéry je v Tiebreaku hlavním tahounem, nebo by alespoň měl být. Bohužel, ať už si vytvoříte vlastní postavu a pokusíte se vybojovat cestu na vrchol na těžkou obtížnost, nebo se ujmete již existujícího hráče, jako je třeba Yoshihito Nishioka, čeká vás zážitek, který je ve své podstatě spíše frustrující než zábavný.
Překvapivým a zároveň nešťastným faktem je, že s hráčem jako je Nishioka, který v reálném světě patří mezi outsidery TOP 100, jsem dokázal s minimem snahy vyhrát celkový titul. To samo o sobě naznačuje problém ve vyváženosti hry a její obtížnosti. Přestože hra nabízí možnost výzvy, ve výsledku se jedná spíše o triviální zážitek, kde se štěstí a mechanické opakování určitých úkonů stávají klíčem k úspěchu. Herní mechaniky se rychle okoukají a ztrácejí na zajímavosti.
Mechaniky a grafika: Cesta zpět v čase
Největší výzvou, kterou hra nabízí, je překonání jejího tutoriálu. Ten vyžaduje neuvěřitelně přesné provedení promptů, což může být frustrující i pro zkušenější hráče. Ačkoli bychom mohli očekávat, že přesnost bude odměněna kvalitním zážitkem, opak je pravdou. Herní mechaniky jsou zastaralé, neohrabané a často působí, jako by byly převzaty z her, které se hrály před více než dekádou.
Grafická stránka hry zklame na plné čáře. Modely postav, animace a celková vizuální prezentace působí zastarale a neodpovídají standardům, které bychom od herního titulu v roce 2024 očekávali. Co však skutečně podtrhává tragickou grafiku, je statičnost některých prvků na hřišti.
Podavači míčků: Trapnost na druhou
Jedním z nejvíce iritujících a zároveň nejvíce komických aspektů hry jsou podavači míčků. Tito „diváci“ na hřišti jsou zde jen pro atmosféru, ale svou nečinností a neschopností reagovat na dění na kurtu spíše hru degradují. Ať už stojí u sítě nebo vzadu na hřišti, jejich postavy se ani nehnou. Doslova čumí na balonek, i když je trefí. Jediné, co se hýbe, jsou jejich hlavy, které se rychle otáčejí za letícím míčkem. Tento prvek je natolik absurdní, že se stává symbolem nedotaženosti celé hry.
Umělá inteligence: Neschopnost na entou
Dalším aspektem, který Tiebreak sráží do propasti zapomnění, je umělá inteligence. Hráči, kteří by měli reprezentovat vrcholový tenis, často působí jako začátečníci, kteří nerozeznají smeč od běžného úderu. Situace, kdy hráč ignoruje míček letící jen pár centimetrů od něj, ale následně předvede akrobatický výkon při snaze zachytit podání na opačné straně hřiště, je natolik nepřirozená a trapná, že se vám spíše zvedne obočí než úsměv.
Závěr: Ztracená naděje pro fanoušky tenisu
Tiebreak je hra, která měla ambice, ale ztroskotala na základních prvcích, které by měly být samozřejmostí pro jakoukoliv sportovní simulaci. Zastaralá grafika, neintuitivní mechaniky a umělá inteligence, která se zastavila někde u roku 2007, dělají z této hry zážitek, který nestojí za váš čas. Pokud jste fanouškem tenisu, pravděpodobně vás hra spíše urazí, než pobaví.
Tiebreak je příkladem toho, jak se sportovní hry v roce 2024 rozhodně dělat nemají. A to je škoda, protože tenis jako sport si zaslouží mnohem lepší zpracování.
Hodnocení
Název hry: Tiebreak
Vývojář: Ubisoft
Vydavatel: Nacon
Žánr: Sportovní
Multiplayer: ANO
Platformy: Microsoft Windows, PlayStation 5, Xbox Series X|S
Celkový dojem
Tiebreak bohužel nabízí více frustrace než zábavy. Výhody jsou minimální a nezvládají vyvážit zásadní nedostatky, které hru sráží na velmi nízkou úroveň.
-
1.5Klady
- Možnost kariérního režimu – Hra nabízí kariérní režim, který umožňuje hráčům vytvořit si vlastní postavu nebo hrát za existující tenisové hvězdy.
- Rychlá dostupnost titulů – I přes nevyváženou obtížnost je možné s minimálním úsilím vyhrát tituly, což může být pro některé hráče motivující.
Zápory
- Nedostatečná vyváženost obtížnosti – Hra neklade dostatečnou výzvu ani při vysoké obtížnosti, což snižuje zážitek z hraní.
- Zastaralá grafika – Hra působí vizuálně zastarale a neodpovídá moderním standardům herního průmyslu.
- Neintuitivní a obtížný tutoriál – Výukový režim je zbytečně náročný a frustrující kvůli nepřesným promptům.
- Špatně navržené herní mechaniky – Herní mechaniky jsou neohrabané a zastaralé, což negativně ovlivňuje celkový zážitek ze hry.
- Nedostatečná umělá inteligence – AI protivníků je na úrovni starších her, což vede k nevěrohodnému a trapnému chování na kurtu.
- Statické postavy podavačů míčků – Nepohyblivé postavy podavačů míčků přidávají hře další vrstvu neprofesionality a trapnosti.
- Absurdní reakce hráčů na kurtu – Reakce hráčů jsou nerealistické, což narušuje celkovou atmosféru a věrohodnost hry.
