Top 5 Příběhovek, část druhá: RPG

Minulý týden jsme se podívali na Akční adventury, žánr proslulý jedněmi z nejlepších a nejsilnějších příběhů díky jejich více lineární struktuře a zaměřením na každý detail okamžiku. Dnes se naopak podíváme do mnohem větších světů, jejichž cílem je hráče pohltit na dlouhé hodiny a doručit mnohem více než jeden příběh. Vybírat hry do toho seznamu je jako nakupovat na obřím trhu, hry na hrdiny totiž často stojí a padají na jejich doručení jak malých, vedlejších úkolů tak rozsáhlých epických příběhových linek a momentů. Stejně jako v minulém díle jsem si nechal jednu menší jednohubku na závěr.

5. Disco Elysium

Disco Elysium je velmi zvláštní hra, kterou lze jen těžko popsat v pár větách, a už vůbec ji nejde k čemukoliv přirovnat. Hrát ji je jako procházet si snem způsobeným horečkou. Svět, který studio Za Um vybudovalo, je naprosto fascinující, deprimující a příběh téměř neustále tlačí hráče k hlubším až filosofickým otázkám. Celé vyprávění se točí kolem těch temnějších aspektů lidské duše a podstaty, zatímco nabízí skvělou detektivku, ve které je jen na hráči, zda hlavní postava hry postupně najde cestu ke světlu, nebo skončí jako naprostá lidská katastrofa. Disco Elysium určitě není pro každého, ale pokud si rádi užijete složitý, deprimující příběh, který ve vás bude hlodat ještě dny po dohrání, doporučuji jej neminout.

4. Persona 5

JRPG hry by nejspíš zasloužily vlastní seznam a možná jej i dostanou. Vyprávění ve hrách na hrdiny pocházejících z Východu se často zaměřuje na aspekty jako přátelství, vytrvalost, klasická cesta „z prosťáčka hrdinou“ a jeho spisovatelé velmi rádi tlačí na lehce přehnané až absurdní, přesto nesmírně epické noty. Persona patří mezi jednu z nejmilovanějších herních sérií ve svém žánru, což je samo o sobě úspěch. Tím víc však zajímavější je fakt, že se původně jednalo jen o jakýsi spin-off již tehdy populárního Shin Megami Tensei. V pátém díle se hráč zhostí role Jokera, introvertního mladíka, který ve dne studuje na střední škole, snaží se získat (a udržet) přátele a vůbec žít jako každý další adolescent. V noci se však vydává na jako tzv. Phantom Thief do „Palace“, neboli obří manifestace zvrácených tužeb mnoha obyvatel Tokia, kde se hra odehrává. Zde se odehrávají hlavně akční a dramatické části hry. Vysvětlovat Personu je rovněž práce na celý článek, ale pokud oceníte kvalitní JRPG s excelentním, místy temným vyprávěním, Personu si nenechte ujít.

3. Baldur's Gate 3

Kdybych tuto TOPku psal před rokem, na tomto míste by bezpochyby byla série Dragon Age, hlavně pak její první díl. Dragon Age Origins je excelentní, klasické temné fantasy a také výborné RPG. Tento rok však s celou herní scénou zamával třetí díl Baldur’s Gate a po více než dvou stovkách hodin strávených ve hře, musím na toto místo dosadit právě ten. Je jedna věc hrát rozsáhlé, epické dobrodružství, které zvládá roztočit emocionální kolotoč v prvních hodinách hry a nezastavit jej až do konce. Druhá věc je hrát hru, kde díky svým volbám můžete celé to dobrodružství zopakovat více než třikrát a pokaždé mít naprosto odlišný zážitek. A žádný z nich neztrácí na kvalitě, každý moment v této hře je naprostý vrchol toho, co od hry na hrdiny kde hraji za celou partu hrdinů čekám. A upřímně nemám tušení, jaké další RPG by se mohlo kvalitám BG3 aspoň přiblížit, mimo příští hru od studia Larian.

2. Mass Effect trilogie

Kdybych měl ztroskotat na pustém ostrově a zvolit si pouze jednu hru, kterou si můžu vzít s sebou, je skoro jisté že by to byla Legendární Edice této legendární trilogie. Když přijde na Mass Effect, na rovinu přiznám že se nedokážu ani pokoušet o jakoukoliv objektivitu, jedná se dle mého o jeden z nejlepších, nejepičtějších a nejdojemnějších příběhů, který existuje napříč všemi médii. Zoufalý závod s časem v němž se Komandér Sheppard a jeho družina složená z lidí i všech možných mimozemšťanů ocitá, postupné navyšování nebezpečí, v němž se celá galaxie ocitá, vše kulminuje v pravda kontroverzní, přesto však grandiózní a nesmírně dojemné finále. Během tří her a mnoha DLC hráč pozná jednu z nejlépe vymyšlených verzí naší galaxie budoucnosti, utuží uvěřitelné, nádherně napsané přátelství a odkryje minulost vesmíru tak dávnou a temnou, že hraničí s technickou verzí Lovecraftovského cosmic horroru.

1. Witcher

Co jiného by bylo poslední položkou na této TOPce a co napsat o Zaklínači, co ještě napsáno nebylo? V dobách, kdy jsem se do světa z knih pana Sapkowského zamiloval já, jednalo se spíše o menší fantasy s nadšenou základnou v Polsku, u nás a na Slovensku. Díky studiu CD Projekt Red se však z příběhu zaklínače Geralta a jeho adoptované dcery Cirilly stal celosvětový fenomén. A ačkoliv Netflix dělá vše, co může, aby jej zakopal do škatulky „Odpad“, herní trilogie se jednou provždy zapsala do historie jako jedno z nejlepších RPG všech dob, obzvlášť pak samozřejmě její třetí díl. První díl je z dnešního pohledu extrémně zastaralý a těžce přístupný, studio však naštěstí pracuje na jeho kompletním remaku a je tak velmi pravděpodobné, že za pár let mnohem více hráčů zjistí, že jak třetí díl, tak i ten první má vskutku fantastický příběh který oproti obří, rozsáhlé trojce je mnohem komornější a více se soustředí na malé detaily aktuální lokace, ve které se Geralt nachází. Osobně však doporučuji Zaklínače jako celek. Knihy, hry, klidně i původní Polský seriál, kde v titulní roli zazářil Michał Żebrowski. Rovněž vyšlo několik také velmi povedených komixů, které sledují malá dobrodružství Geralta, na která se v knihách ani hrách nedostalo.

Zmínka závěrem: Undertale

Undertale je velmi „jiná“ hra. Tento indie počin, který se naproti všem očekáváním stal obřím úspěchem, jde naproti všem zažitým klišé her. Hráč je v podstatě neustále mystifikován, jsou mu zadávány úkoly, které musí porušit, aby hra pokračovala, postavy nikdy nejsou těmi, kým se zdají a hra v podstatě vyžaduje, aby hráč měl neustále na mysli, že hraje hru jakožto software a aby tak kreativně přišel na nová, obyčejně ve hrách nečekaná řešení situací. Příběh, ačkoliv velmi zajímavý sám o sobě, je tak hlavně z velké části postavený na interpretaci a pocitech hráče samotného.

X