Top 5 Příběhovek, část první: Akční adventury

Kouzlo her spočívá v jejich všestrannosti. V podstatě každý si může najít „to své“, ať už to je cokoliv. Někdo rád soupeří, někdo přemýšlí a vynalézá, někdo zas sportuje. Já měl vždy rád příběhy. Obzvlášť příběhy, které se v jejich průběhu dostanou pod kůži a postupně víc a víc tahají za nitky ovládající naše emoce. Silný příběh, dobře napsané a zahrané postavy a zajímavé zasazení je kombinace, která má velikou moc. Dokáže totiž bořit žánry a získat si nás prostě jen tím, jak skvělá je, i když svým zasazením možná nezapadá do námi preferované kategorie. Vzhledem k tomu, jak velký důraz se v posledních letech klade na vyprávění ve hrách, seznam jako tento by se dal vydat knižně, a ani to by nestačilo. Proto prosím neberte těchto pár voleb jako ultimátních a bezkonkurenčních pět voleb. Spíš jako několik tipů, roztříděných podle jejich kategorie, pro ty z vás, co hledáte tu hru s pořádným dobrodružstvím. Dnes se podíváme na akční adventury, které jsou proslulé svým silným vyprávěním. V příští části se vydáme prozkoumat příběhy pár klasických RPG her.

5. God of War

Samozřejmě mám na mysli God of War z roku 2018 a jeho sequel Ragnarok. Ne snad, že by původní trilogie neměla zajímavý příběh, ale v tomto severském rebootu studio Santa Monica vyzdvihla vyprávění her na úplně novou úroveň. Zatímco primárním hnacím motorem původních her byl hněv a touha po pomstě, v rebootu se hráč zhostí kontroly nad mnohem klidnějším, odměřenějším Kratem který se po událostech předchozích her odebral na daleký sever, kde se o mnoho let později snaží smířit s faktem, že jeho partnerka je po smrti, a on se nyní musí postarat o svého syna. Co však netuší je, že tato starost je oba pošle na epickou, krvavou, ale nádhernou cestu napříč severskou mytologií. Oba díly GoW v mnoha situacích sází spíše na jemné, velmi lidské náznaky a momenty proti kterým pak postaví velkolepé akční situace, do kterých se naši hrdinové dostávají, a vzniká tak výborný kontrast který jen utužuje pouto mezi Kratem a jeho synem Atreem. Vše pak směřuje k nesmírně působivému, dojemnému finále, které nenechá snad žádné otázky nezodpovězené, zatímco však otevře několik nových.

4. Red Dead Redemption

Western od legendárních Rockstar je dnes již známý fenomén, který nejspíš není nutné nijak extra představovat. Zatímco první díl sleduje příběh vysloužilého psance Johna Marstona poté, co se chtěl usadit a nechat zločinecký život za sebou, druhý díl slouží jako prequel sledující Johnův bývalý gang a jeho poslední chvíle. Red Dead Redemption je zasazeno do doby kdy takzvaný Divoký Západ přestával být divokým, kolonizace dosáhla úrovně, kdy civilizace měla jednoznačně na vrch a způsob života banditů přestával být možný. Gang Van der Linde je jedním z posledních, který ještě nebyl rozdrcen rukou zákona a snaží se všemi možnými způsoby přežit. V této nelehké době se pak hráč vžije do role Arthura Morgana. Arthur není klasický herní protagonista. Není nijak výjimečně chytrý, není to ani rozený dobrák. Je ale velmi věrný své „rodině“ a zatímco se kolem gangu pomalu, ale jistě stahuje hned několik sítí, Arthur dělá vše, co je v jeho silách, aby jej udržel pohromadě. Není však spoiler konstatovat, že sebesilnější loajalita nemohla zabránit velmi silnému, dojemnému a tragickému závěru Red Dead Redemption.

3. Alan Wake

Možná jste si všimli jistého vzoru. Již třetí hra na seznamu má dva díly. A ačkoliv to nebylo mým záměrem, platí to pro celý tento seznam. Nebýt však teprve nedávného vydání Alan Wake 2, situace by možná byla jiná. První Alan Wake, ačkoliv má rozhodně zajímavý a poutavý příběh, nepovažoval bych jej za jeden z vrcholů, které můžou hry nabídnout. S druhým dílem se však situace mění. Alan Wake nenabídne emotivní příběh plný silných momentů a heroických výkonů u kterých nám naskakuje husí kůže. Tím víc jsem potěšen tím, jak nesmírně poutavé vyprávění si pro nás Remedy připravilo. O Alanovi je však poměrně těžké ve stručnosti napsat, čím že je tak zajímavý. Remedy totiž připravili velice silnou, ale velmi zamotanou linku, ve které si hráč nemůže být nikdy jistý co je vlastně realita, co jsou iluze anebo přímo lži. Jedna z herních mechanik druhého dílu je klasická „zeď důkazů“ kde jeden z hlavních hrdinů skládá dohromady dílky celé příběhové skládačky z mnoha malých kousků. Do příběhu je také velmi dobře zakomponováno i propojení s předchozí hrou studia Control. Pokud vás Control bavil, určitě bych druhý díl Alan Wake nevynechal.

2. The Last of Us

Je skoro nemyslitelné, že by TLoU chybělo na podobné TOPce. Putování Joela a Ellie si získalo srdce milionů hráčů, a ačkoliv druhý díl rozpoutal až nesmyslné vlny proti-názorů napříč všemi sociálními sítěmi, i Ellin výlet do Seattlu byl více než úspěšný a hráči dodnes vzpomínají jak tvrdé, vysilující dobrodružství to bylo. Zatímco první díl, přes všechny strasti a komplikace na které hlavní dvojice narazí, je v mnoha směrech velmi „nadějným“ příběhem. Joel i Ellie, i přes to, jak poznamenaní jsou hrůzami zdecimovaného světa, lpí jeden na druhém a na hledání každé možné jiskry naděje. Naopak díl druhý je temnou, chladnou spirálou smutku, násilí a vzteku a pokud patříte mezi hráče kteří se při hraní rádi nechají pohltit děním na obrazovce, připravte se, že dohrání dvojky je do jisté míry opravdu náročné.

1. Plague Tale

Mou „jedničkou“ je oproti ostatním volbám spíše menší značka, které se však daří oslovit v podstatě každého, kdo jí da šanci (vážně, nepříznivých recenzí najdete opravdu málo). Plague Tale Innocence a Requiem je třeba vnímat podobně jako třeba God of War a Ragnarok. Jedná se o jeden ucelený příběh, který je jen rozdělen na dvě části. Zatímco Ragnarok po hratelnosti a vizuálu přinesl spíše méně novinek a více se zaměřil na jejich zdokonalení, Plague Tale Requiem posunul původně kratší AA jednohubku do pole velkolepých AAA dobrodružství, na jehož konci se málokdo zmůže na slova a jen bezradně sleduje, jak se titulky pomalu plíží obrazovkou, doufajíc v aspoň krátkou scénu po titulcích. Těžká cesta hlavní hrdinky jménem Amicia a jejího bratra Huga napříč morem a krysami zamořenou Francií je plná silných momentů, ale jeho ultimátní zakončení osobně považuji za jeden z nejemotivnějších momentů, který kdy jakákoliv hra přinesla.

Zmínka závěrem: Hellblade Senua's Sacrifice

Nemohl jsem si pomoct, Hellblade nemohl někde v tomto seznamu chybět. Vyprávění o Keltské válečnici, která se vydává do vikingského Hellu zachránit svého milého, který byl obětován, to samo o sobě zní poutavě. Ale způsob, který studio Ninja Theory zvolilo k vyprávění příběhu je velmi vzácný, obzvlášť pak ve hře. Hlavní hrdinku sužují démoni z minulosti, kteří se projevují jako psychóza a halucinace. Studio strávilo velké množství času studiem psychických chorob s cílem přenést tuto problematiku do herní podoby důstojně a jako jedni z mála to opravdu zvládli. Výsledkem je tak emotivní, drsné fantasy zasazené do severské mytologie, které zároveň zapojuje neotřelými způsoby tématiku, kterou v tomto žánru jinak v podstatě nenajdeme.

X