Po delší pauze jsem se rozhodl vrátit se k prozkoumávání nejlepších příběhů napříč všemi žánry. Úkol je to občas nesnadný, obzvlášť s neustále zvedající se kvalitou vyprávění v indie hrách, ale vzhledem k mé lásce k dobrému vyprávění se rád k této sérii vracím. Dnes se podíváme na oblíbený žánr zejména v posledních letech a to horror. Díky Capcomu a jejich remaku několika prvních dílů série Resident Evil dostal celý žánr druhý dech a jak větší, tak menší studia se pustila do vlastních děsivých her. Nebudu tedy dále otálet, zde je pět skvělých, hororových příběhovek a samozřejmě jeden tak trochu jiný bonus na závěr.
5. Dead Space
Dnes v podstatě kultovní klasika, která se jak do žánru hororu, tak do gamingu jako takového nesmazatelně vepsala jako jeden z nejlepších a ve své době technologicky nejvyspělejších survival hororů všech dob. Důvodů, proč si hráči první dva díly této trilogie zamilovali, je mnoho, jedním z nich pak je bezpochyby příběh inženýra Issaca Clarka. Isaac totiž není superhrdina, voják nebo jakkoliv jinak speciální člověk. Issac je obyčejný chlap, který umí opravit rozbité přístroje budoucnosti a k problémům přistupuje analyticky. Mnoho hráčů si tak k němu našlo cestu hned v prvních minutách prvního dílu, kdy přilétá na opravářskou misi těžebního monstra jménem Ishimura – lodi určené k roztříštění a následnému vytěžení planet bohatých na suroviny. Tam na něj však místo jeho partnerky Nicole čeká jen smrt a teror v podobě posádky zmutované v takzvané nekromorfy. Zatímco se tak Issac snaží udržet rozpadající se loď ještě chvíli pohromadě, zoufale se snaží nalézt Nicole, přežit hordy nekromorfů, a díky tomu všemu objeví děsivé tajemství artefaktu zvaného Marker, který stojí za zkázou, která Ishimuru postihla.
4. Resident Evil
Tuto legendární sérii asi nemusím nijak zvlášť představovat. Uvažoval jsem, zda vybrat specifický díl, ale zjistil jsem, že sám žádný nejoblíbenější nemám, čtvrtou příčku tak obývá celá série. Pochopitelně ne všechny díly Resident Evil nabídnou skvělý příběh, ale minimálně všechny moderní díly, tedy všechny, které vyšly po sedmém díle, stojí za to zahrát si jen kvůli jejich příběhu. Osobně preferuji příběhy v remacích RE2 a 4, postavám jako Leon, Ada, Ashley nebo Luis se jednoduše nedá odolat a je něco příjemně nostalgického na klasickém začátku zombie apokalypsy, za kterým stojí zlá megakorporace. Ale ani Ethanova sága v RE7 a Village není vůbec špatná, hlavně pak díky velmi zajímavým, občas i charismatickým hlavním záporákům.
3. Signalis
Jak jsem již zmínil, indie scéna v posledních letech šlape velkým AAA hitům na paty, v některých případech je i s klidem předhání. Jedním takovým kouskem je Signalis, velmi stylová pixel art survival hororovka, ve které se ujmete role jedné z Replik – synteticích pomocnic živých Pilotů, kteří mají za úkol prozkoumávat neznámé kouty vesmíru. Hra nabízí velmi tísnivou, tajemnou atmosféru a příběh, u kterého se naprostá většina hráčů shoduje, že v nich hlodal ještě dlouhé chvíle po dohrání. Bohužel, přiblížit jakékoliv detaily by v tomto případě znamenalo sdílet spoilery, a to by u Signalis byla velká škoda, podívejte se tedy výše na trailer a jestli vás aspoň trochu zaujme, doporučuji si tuto indie pecku zahrát.
2. Silent Hill
Stejně jako v případě Resident Evil, sérii Silent Hill asi není třeba nijak zvlášť představovat. Jedná se rovněž o klasiku a stálici, která se na hororovém žánru nesmazatelně podepsala a dodnes slouží jako inspirace pro mnoho nových titulů. Nejen starší klasiky z dob, kdy Konami ještě bylo na vrcholu Japonské tvorby – jistě si pamatujete na hratelné demo z roku 2014 PT – Silent Hills, které bylo posledním projektem, na kterém pod Konami pracoval Hideo Kojima. Toto ani ne hodinové demo zvládlo odstartovat celý nový sub-žánr hororových her. Pokud pak jde o příběhy jednotlivých her, názory na nejlepší z nich se liší. Já osobně jsem si nejvíce oblíbil příběh Jamese Sunderlanda v Silent Hill 2 hlavně díky tomu, jak podivný a mrazivý je, a díky dopadu finále hry.
1. Soma
Soma od tvůrců staré dobré Amnesie a Penumbry určitě nepatří mezi nejlepší horory jako takové. Nemyslím si však, že by existovala hororovka s lepším příběhem. Příběh Somy je obecně řazen mezi jedny z nejlepších, které se ve hrách dají nalézt. Co začne jako trochu matoucí cesta na experimentální kliniku, kam si hlavní hrdina jede nechat udělat sken mozku, se záhy změní v existenciální drama, odehrávající se v útrobách několika základen na dně oceánu. Soma hlavního hrdinu, a tedy i hráče, staví před otázky a rozhodnutí, kterým mají lidé tendence se spíš vyhýbat. Klaustrofobické prostředí podmořské základy pak jen umocňuje těžkou, hutnou atmosféru celé hry. Soma je velmi vzácnou hrou, zpracovává nestandardně těžká témata s naprostou grácií a pokud vám nevadí si jednou za čas projít skvělým příběhem, na jehož konci se nacházíte ve stavu silné existenciální krize, Somu si nenechte ujít.
Na závěr – Prey. Imerzivní simulátor z roku 2017 od studia Arkane není vyloženě hororovou hrou, ale svým zpracováním strach nejednou nažene. Aby toho nebylo málo, Prey zvládá jednu z nejkontroverznějších pomůcek mnoha hororovek – takzvané jumpscares, lépe než mnoho čistokrevných hororů. Vděčí tomu za perfektně nadesignované nepřátelé zvané Mimic, který ve své podobě připomíná oživlou hemžící se kaluž inkoustu, ale může na sebe vzít podobu téměř čehokoliv, co v prostředí hry lze nalézt. Samotný příběh hry se pak točí kolem experimentování s mimozemskými technologiemi na vesmírné stanici Talos, které se vymklo kontrole, když se majitelé těchto technologií rozhodnou stanici navštívit.
